Slavnost Nanebevstoupení Páně – 24. 5. 2020
P. Mirosław Piotr Fąs MSF
(promluva pro farníky během epidemie koronaviru a omezení veřejných bohoslužeb)
Drazí bratři a sestry!
Slavnost Nanebevstoupení Páně je zvláštním svátkem a důvodem radosti pro všechny lidí. Nezáleží na tom, zda se někdo odvážně a hrdě přiznává, že je Kristovým učedníkem. Tento svátek je svátkem pro každého, kdo říká: „Věřím v Boha.“
Je svátkem i pro ty, kteří obrátili oči jen k zemi a vůbec nemyslí na to, co je v nebi. Proč je tomu tak? Je to proto, že Bůh je autentickým vládcem všeho, co žije. Koneckonců, je stvořitelem světa, i když je člověk od Něj daleko, není odmítnutý Bohem.
Všechno patří Bohu! Ať si člověk myslí cokoli, že má jakoukoli moc a možnosti, které si připisuje, Bůh je stejně vládcem. I když by lidská nebo satanská slabost ovlivnila člověka a bolestně na něj zapůsobila, pouze Bůh je králem nebe a země.
Svatý Pavel nám to s velkou mocí připomíná: „Tak se už projevila jeho síla, když Krista vzkřísil z mrtvých a posadil ho po své pravici v nebi: vysoko nade všecka knížata, nade všecky mocnosti a síly, nade všecko panstvo – a jak jen se ještě jmenují všechny hodnosti, a to nejen v tomto věku, ale i v budoucím.“ Ano, 'všechno mu položil k nohám'. Skvělá zvěst pro celý svět. Skvělá zvěst pro všechny lidí, protože Bůh je absolutní a svrchovaný král. A jeho síle neunikne nic.
Drazí bratři a sestry, o co více je tento svátek skvělý pro každého, kdo se přiznává ke Kristu. On ho vede, dává mu životní „křídla“, protože mu ukazuje krásnou budoucnost. Jen křesťan může „pochopit, jaká je naděje těch, které povolal,“ dokonce, co znamená to, uvěřit Ježíši, co znamená následovat ho. Pouze křesťan může poznat velkou moc, kterou má Bůh, a ukázal tuto moc tím, že vyvedl svého Syna z hrobu a posadil ho po své pravici.
Sestro a bratře! Klidně si můžeš říci: Já jsem ta (ten), kdo dokáže posoudit Boží sílu, která se podle jeho plánu vztahuje na každou lidskou bytost. Dokážu to pochopit a obdivovat ho, protože vím, že není náhodou to, co se stalo s Kristem.
Často říkáme, že smrt je souzená každému člověku. To je nesmysl! Život je souzen! Život je pro mě souzený od okamžiku svatého křtu, tehdy jsem se sjednotil s Bohem, který je Život. Od svátosti křtu to není život, který jde pryč, není to život, který umírá, když přibývají léta a blížím se ke stáří. To smrt umírá! Je to smrt, která zmizí a mně je souzený pouze život. To je ta krásná a správná perspektiva, která stojí přede mnou, kterou si dnes uvědomuji, když hledím za Kristem vstupujícím do nebe.
Ale nebylo by to křesťanské, kdybych zůstal sám s touto úžasnou perspektivou. Kdybych nerozšiřoval tuto radostnou zvěst kolem sebe celým svým životem: každým slovem a skutkem. Kdybych nehlásal evangelium svým blízkým a také těm, kteří jsou daleko od Boha.
Přece to Ježíš výslovně doporučil. Řekl: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy … učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal.“ Je to jako by říkal každému z nás: „Dal jsem ti tuto skvělou perspektivu, dal jsem ti podíl na mém životě. Kladu smrt pod tvé nohy – pokud jsi se mnou, jestli mě posloucháš, pokud mě pustíš do svého života. Ale nedal jsem ti to jen pro tebe. Dal jsem ti, abys tuto zvěst hlásal všem lidem, protože teprve potom můžeš mít radost se mnou.“ To je náš úkol.
Žalmista dnes volá: „Všechny národy, tleskejte rukama, jásejte Bohu radostným hlasem, protože Hospodin je vznešený, hrozný, je to veliký král nad celou zemí.“
Podíváme-li se na svět, vidíme, že ne všechny národy tleskají rukama, a musíme vědět, že je to i naše chyba. Jsme to my, kdo podceňujeme perspektivu, kterou nám Bůh dal, nežijeme a nerozšiřujeme kolem nás spásnou životní vůli, že všichni mohou žít v nebi.
Pán Ježíš v radosti vystupuje do nebe a s ním naše vykoupená lidská přirozenost. Poděkujme Bohu a setrvávejme v opravdové radosti. Udělejme všechno, abychom se nejen my, ale i všichni ostatní lidé mohli radovat z toho, co nás čeká. Že budeme šťastní v nebi a už nyní toužíme po té chvíli, protože náš život nebude poražen smrtí – když budeme odcházet z tohoto světa, – ale že to smrt bude nakonec poražena Životem.
Amen.