Kostely a kaple farnosti
Klášterec nad Orlicí – farní kostel Nejsvětější Trojice
Pouť se zde koná osmou neděli po Velikonocích, posvícení třetí neděli v říjnu. Více informací je na samostatné stránce.
Klášterec nad Orlicí – hřbitovní kaple sv. Františka z Assisi
Původně byla vystavěna jako kostnice roku 1793. Oltář dala roku 1834 manželka kláštereckého sedláka a zároveň rychtáře Františka Kodytka č. 29 na své
útraty opravit. Obraz na oltáři Angeli custodis daroval bývalý cooperátor v Jablonném P. V. Skalický. V roce 1884 byla kostnice přepažena a v její přední části byla zřízena kaple. Obraz na oltáři maloval Umlauf z Kyšperka.
Pravidelné bohoslužby se zde nekonají, svátek sv. Františka z Assisi připadá na 4. říjen.
Pastviny–Vitanov – filiální kaple sv. Dominika
Soukromá kaple v horní části Pastvin s malou věžičkou a zvonem. Na zábradlí kůru se nachází nápis: "K poctě panenské Matky Ježíše Krista,
Královny svatého růžence, nákladem Štěpána Štambaskýho, počestného panice a souseda Vitanovského, č. d. 88 a spolu též zbožnou snahou zdejších obyvatel vystavěná a zřízená jest kaple tato, léta Páně 1875." Pod ním na zadní
zdi je pak napsáno: "Církevní svěcení zde vykonáno v roce milosti 8. srpna." Ve stejný den se tak zde slaví pouť i posvícení. Kapli byla udělena mešní licence, která se nachází ve farním archivu. Je z ní patrné zasvěcení
kaple sv. Dominikovi. Bohoslužby jsou doprovázeny na harmonium. Pouť se zde slaví 8. srpna.
Pastviny – kaple Panny Marie Růžencové u přehrady
Kaple není v majetku církve a bohoslužby se zde nekonají. Uvnitř se nachází část malého novogotického oltáře, ale už bez soch.
Pastviny – kaple sv. Josefa
Jde o civilní obřadní síň ze 60. let 20. století, kam se přesunuly bohoslužby z Vitanova v letech 1999–2005. Pouť se zde slaví 19. března.
Jedlina – kaple sv. Jana a Pavla
Malá kaplička u cesty procházející Jedlinou v horní části obce. Pouť se zde slaví předposlední neděli v červnu.
Bývalá farnost České Petrovice (nyní Klášterec nad Orlicí)
České Petrovice – filiální (bývalý farní) kostel sv. Petra a Pavla
Barokní kostel z let 1732–34. Jednolodní, obdélníkový s půlkruhově uzavřeným presbytářem, čtvercovou sakristií na jižní straně
a hranolovou věží před západním průčelím. Stěny členěny segmentovými okny, presbytář klenut valeně s lunetami na pilastrech. Loď uzavřena zrcadlovým stropem s freskou Předání klíčů a Obrácení Šavlova, asi ze 3. čtvrtiny
18. století.
Barokní oltáře pocházejí ze 30. až 40. let 18. století. Hlavní oltář má formu Kalvárie, kde na hoře z obláčků stojí kříž, pod ním
andílci s odznaky umučení, pod křížem koule a pod ní mitra s klíči, po stranách pak berla a dvojitý kříž. Sochy svatých apoštolů Petra a Pavla se nacházejí na brankách po stranách oltáře. Původní historická mřížka byla bohužel
necitlivě odstraněna v roce 1999. Na zdi jsou sochy Panny Marie a sv. Josefa. Levý boční oltář Nanebevzetí Panny Marie s drobnými sochami od stejného autora, který vytvořil hlavní oltář, a obrazem od J. Umlaufa z r. 1893.
Pravý boční oltář sv. Anny je ze stejné doby, ale od jiného řezbáře. Ikonograficky je velmi zajímavý – na perdele řezba Dušiček v očistci, v nástavci řezba Apoteózy sv. Jana Nepomuckého a obraz od J. Umlaufa z r. 1893. Kazatelna
je barokní ze 40. let 18. století.
Budova fary byla typickou stavbou vzniklou po josefínských reformách. Měla krásnou dvojitě lomennou střechu a za dob pana faráře Halíka prošla
kompletní rekonstrukcí. Posledním farářem, který zde působil, byl kněz německé národnosti, P. Rudolf Kluge, který byl v roce 1946 odsunut do Německa. Dne 11. 2. 2012 fara bohužel zcela vyhořela a zůstaly jen základy
– viz článek.
Varhany jsou dvoumanuálový mechanický zásuvkový nástroj, který postavil Jan Jiří Španěl v roce 1792. V roce 1845 přepracoval varhany Georg
Španěl a doplnil spojku. V roce 1856 provedl vnuk stavitele Georg Španěl generální opravu. Naposled nástroj opravoval J. Hubený v roce 1984. Varhany byly částečně opraveny varhanářem panem Červenkou (zejména oprava měchu) v roce
2019. Nyní hrají, i když by zasloužily důkladnější opravu. Současná dispozice je tato:
| I. manuál (C–c3, 45 tónů) | II. manuál (C–c3, 45 tónů) | Pedál (C–a, 18 tónů) |
| Principál 8' Gamba 8' Quintaton 8' Salicional 8' Flétna dubois 4' Oktava 4' Superoktava 2' Mixtura 2x |
Copula 8' Principál 4' Copula 4' Nassata 3' Oktava 2' Kvinta šumivá 2x Manuálová spojka |
Subbas 16' Oktavbas 8' Principalbas 8' Cornettbas 2x |
Čihák – kaple sv. Anny
Kaple pochází z roku 1849 a byla vystavěna v pozdně empírovém slohu. Je obdélníková s půlkruhově uzavřeným presbytářem, hranolovou věží a plochým
stropem. Zařízení pochází z doby výstavby. V letech 2018–2020 prošla celkovou rekonstrukcí a 26. 7. 2020 byla opět slavnostně otevřena a požehnána. Původně byla součástí farnosti České Petrovice. Pouť se zde slaví v neděli
po svátku sv. Anny (26. 7.).
České Petrovice – kaple Nanebevzetí Panny Marie na Adamu
O úmyslu a založení této kaple vypovídá pamětní destička v kapli, nápis na obrazovém sloupku i na samotném obrazu a obecní a farská kronika. Údaje jsou následující:
Anton Bayer, místní obchodník z čp. 23 a člen hudební kapely onemocněl cestou z Brna těžkou nemocí nosu. V době nemoci viděl ve snu výjev slavného Zmrtvýchvstání. Po tomto snu si předsevzal postavit na Adamu sloupek s obrazem
s tímto výjevem. Své předsevzetí splnil v roce 1801?. Na pamětní destičce stojí slova: "Jeho víra se naplnila a on se uzdravil!" Zpočátku stál obraz volně na sloupku. Obraz byl navštěvován věřícími zdejší obce. Proto toto místo
obestavěl v r. 1821 se svolením majitele pozemku Josefa Schrollera dřevěnou kaplí. Tím byl obraz také chráněn před nepřízní počasí.
Na obraze je napsáno: Věnováno v r. 1821 Antonem Baierem z Českých Petrovic. V roce 1847 byla Antonem Baierem postavena kaple kamenná. Anton Baier zemřel v r. 1856 ve věku 76 let. V roce 1860 nechali obnovit oltář i obraz Josef Baier, Emanuel Baier - děti zakladatele a vnučka Anna Baier.
Malý dárek synovce zakladatele byla tabulka umístěná 3. července 1860: "Můj Bože buď k nám stále milostiv a milosrdný a zachovej našemu dílu přízeň, Ámen".
Další oprava byla na žádost hospodáře Josefa Schrollera provedena v roce 1886. Byl opraven oltář a křížová cesta (Johann Hermann). Další oprava byla provedena v r. 1912. Náklady byly hrazeny z obecního fondu a z darů šlechetných dobrodinců.
Z vděčnosti a úcty ke Spasiteli nechala kapli opravit v r. 1927 Anna Lux a nechala původní obraz Zmrtvýchvstání nově namalovat. Na sloupku pod obrazem je k přečtení: "Původní obrazový sloupek ke slávě Zmrtvýchvstání postaven v roce 1821 Antonem Baierem České Petrovice."
Kapli se také říkalo "Nosní kaple" podle zakladatele, který trpěl nepříjemnou nemocí nosu. Ke kapli bylo podle zvyku zakladatele pořádáno každý rok na Velikonoční pondělí a na svátek Nanebevzetí Panny Marie procesí. Na velikonoční pondělí vítala shůry od kaple přicházející procesí veselá hudba.