Postní rekolekce 2013
15. – 17. 3. 2013
Přestože byl pátý postní víkend mrazivý, našlo si mnoho farníků z Klášterce cestu do kostela, aby se zde zúčastnili postní duchovní obnovy.
A nebyli sami! Na postní rekolekce přijelo mnoho také poutníků z blízkého a vzdáleného okolí – ze Žamberka, Jablonného, Dolní Dobrouče, Dolní Čermné, Nekoře, od Chocně, ale také z Liberce, Valašska a také ze Staré Turé
na Slovensku. Svoji duchovní obnovu spojili s poutí ke hrobu Aničky Tomanové. Tématem letošní rekolekce byla Obnova víry a Eucharistie a program je shrnut
na plakátku.
V pátek byla duchovní obnova zahájena pobožností křížové cesty, kterou vedl P. Zdeněk Šilhánek CSsR. spolu s dětmi a ministranty. Tématicky byla pobožnost navázána na život sv. Anežky České. Po pobožnosti následovala mše svatá, na niž navazovala první přednáška, jejímž téma bylo: Liturgie mše svaté, jako vzácný poklad církve. P. Šilhánek připomněl, že liturgie není něco, co si sami vytváříme, a vysvětloval některé symbolické prvky mše svaté na příkladech Starého zákona a textech emeritního papeže Benedikta XVI. Na přednášku navazovala beseda u čaje a kávy na faře.
V sobotu nás navštívil P. Vilém Marek Štěpán OPraem. z Liběšic u Žatce. Svoji první přednášku věnoval Eucharistii. Ukazoval její význam
pro život křesťana na praktických příkladech ze života a upozornil na některé předpoklady pro její přijetí. Upozornil na fakt, že můžeme prožívat sebekrásnější liturgii, ale pokud se při ní nesetkáme s Kristem, je to jen
divadlo. Není možné přijmout Krista v Eucharistii a vzápětí před kostelem pomlouvat a posuzovat druhé. Tuto myšlenku otec Vilém rozvíjel i při mši svaté.
Druhá přednáška na téma "Ježíš v objetí Panny Marie" nám připomněla Boží lásku a trpělivost s lidmi a význam Panny Marie, která přináší naše modlitby svému Synu na "zlatém podnose". Zmíněn byl i význam prosebné modlitby. Otec Vilém své přednášky "okořenil" drobnými dramatickými výstupy.
Na faře zatím probíhal program pro děti. Děti byly rozděleny do dvou skupin podle věku. Věnovali se jim P. František Mráz, vikář z Jilemnice, a P. Michael František Pometlo OFM z Prahy. Hudebně program doprovázel katolický písničkář Petr Maria Lutka. P. Michael ho navíc doplňoval svými krásnými ilustracemi na připravenou tabuli. Mši svatou v kostele jsme slavili všichni společně.
Následoval společný teplý oběd na faře a beseda.
Odpoledne byla příležitost ke svaté zpovědi v kostele. K dispozici byli tři zpovědníci – P. Štěpán, P. Mráz a náš pan farář. P. Pometlo zatím navštívil tetu Marii.
Když jsme vypravili naše hosty na cestu domů, začala v kostele celonoční adorace za uzdravení P. Filipa M. Ant. Stajnera. Účastníci si rozepsali jednotlivé hodiny.
Nedělním hostem byl P. Vojtěch Brož z Hradce Králové. Při velmi poutavé přednášce na téma "Blahoslavení hladoví a žízniví" nás ve stručnosti povedl všemi místy v Písmu svatém, kde se o hladu a žízni mluví. Zdůraznil, že jedině Ježíš v Eucharistii nás může skutečně nasytit a že utišení hladu tímto Pokrmem v sobě probouzíme ten skutečný hlad po dobru pro druhé a po jejich spáse.
Navazovala mše svatá, po níž jsme před vystavenou Nejsvětější Svátostí děkovali za volbu nového Svatého Otce Františka. Po jejím skončení
byla ještě druhá přednáška na téma "Jeden chléb a jedno tělo", v němž byl zdůrazněn jednotící prvek Eucharistie, v níž se stáváme jedním tělem se všemi ostatními a především s naší Hlavou – Kristem. Otec Vojtěch mluvil také
o všeobecném a svátostném kněžství.
Po polední modlitbě Anděl Páně jsme se opět přesunuli na faru, kde následoval pokrm těla – společný oběd. Po něm někteří opět využili možnost svaté zpovědi.
Ve tři hodiny jsme se sešli v kostele, kde jsme se pomodlili křížovou cestu a na závěr poděkovali Pánu v Eucharistii a také Panně Marii
za přijaté milosti během rekolekcí. Zazpívali jsme loretánské litanie a závěrečné Te Deum. Následovalo Svátostné požehnání. Pobožnost vedl náš pan farář.
Poté jsme vypravili otce Vojtěcha na cestu domů a ještě se krátce ohřáli na faře při sdílení dojmů u čaje.
Jsme vděční za čas milosti, který jsme při duchovní obnově mohli prožít, za bohatě prostřený stůl Božího slova i za mnohá setkání, k nimž došlo – s kněžími, kteří nás provázeli, i s milými hosty, a těšíme se, že tyto rekolekce jistě nebyly poslední!