Farní kalendář

Nejbližší akce

Mapa farnosti

Promluva ze 4. neděle postní A – 22. 3. 2020

PMirosław Piotr Fąs MSF 

(promluva pro farníky během epidemie koronaviru a zákazu veřejných bohoslužeb) 

Drazí bratří a sestry!

Přemýšleli jste někdy, co to znamená být slepým? Žít ve věčné noci, nikdy neuvidět slunce, krásné ráno a soumrak; nikdy se nepodívat na milovanou tvář blízké osoby nebo na nevinné oči dítěte; nikdy neuvidět na obloze duhu, barevné květiny a další přírodní zázraky - to je velké neštěstí a velká ztráta. 

Slepý z dnešního evangelia je obrazem všech, kteří jsou slepí vůči Bohu a Božím věcem. Zlo často zavírá naše oči. Ale nebojme se. Můžeme se však uzdravit. Jakým způsobem? 

Božský Lékař je vždy vedle nás. Při křtu jsme dostali milost víry, Boží poznání, Boží zrak, nové oči duše. Mnoho lidi však tento dar ztratilo. Ti, kteří si myslí, že dobře vidí (jako farizeové), že jsou spravedliví a moudří, že si dokážou poradit sami, zůstávají ve tmě, slabosti, omezení a hříchu a hřích je největší temnotou. Právě ti jsou nevyléčitelně nemocní, protože mají rádi temnotu a nechtějí duchovně vidět. Trvají na tom, že jsou zdraví a nepotřebují lékaře. Ani ten největší zázrak neotevře jim oči. Myslí si, že je snazší zavřít oči, než změnit způsob smyšlení, změnit srdce a život. 

Může se také stát, že ztratili víru v jakoukoli možnost obrácení. A přesto Kristus může udělat cokoli a okamžitě, stejně jako uzdravil slepého muže, o kterým jsme slyšeli v dnešním evangeliu. 

„Přišel jsem na tento svět soudit: aby ti, kdo nevidí, viděli, a kdo vidí, oslepli.“ (Jan 9,39). Ježíš přišel na svět, aby nevidomí viděli a ti, kdo si myslí, že vidí, oslepli. Podává ruku všem, kteří hledají světlo, aby je osvobodil od temnoty. 

Pýcha, nafoukanost a pokrytectví nám mnohokrát znemožňují, abychom viděli Boha v Ježíši, v Jeho slovech - Boží moudrost a v Jeho činech - Boží moc. Pýcha a domýšlení vedou k zaslepení a k nenávisti a nenávist k největšímu zločinu. 

Evangelium říká: „Světlo přišlo na svět, ale lidé milovali temnotu více než světlo: protože jejich skutky byly zlé“ (Jan 3,19). Lidé žijí ve tmě, protože jejich skutky jsou temné. Kdokoli se obrátí ke Kristu, bude Ním osvícen; kdokoli otočí k Němu zády, stává se slepým a je jako žebrák ve věčné temnotě. To je osud zatvrzelých hříšníků. Kdo má hlad po hříchu, musí Krista vynechat. Světlo nemůže být spolu s temnotou: „Kristus nemůže být spolu s pýchou, lakomostí, marností, vzájemnou nenávistí, hloupostí a cizoložným životem“ (sv. Bernard). Každý, kdo žije v hříchu, žije ve tmě a utíká před Kristem, „aby jeho skutky nemohly být odsouzeny“ (J 3,20), protože jsou temné a špatné. 

Hřích dělá lidi slepými. Mnozí raději „ztrácejí zrak“, než aby se vzdali svého hříšného života. Dostojevský napsal: „Svět miluje své bahno a nechce žít v neklidu.“ Kdo miluje bláto svých hříchů, nemůže milovat Krista. Utíká před ním, protože ho znepokojuje, Kristus mu připomíná, že by měl být Božím dítětem a ne synem temnoty. 

Sestry a bratři! 

Každý hříšník je slepý, protože nevidí, kde je jeho dobro a štěstí, a páchnoucí bahno mu voní víc než květina. Miluje bláto a málokdy chce vidět. Prosme, bratři a sestry, abychom duchovně viděli a žili ve světle Kristově. 

Neměli bychom se však starat pouze o sebe. Každý z nás je zodpovědný i za svého bližního. Pomáháme tomu největšímu hříšníkovi, který se odvážil požádat Krista o uzdravení, aby osvobodil se od závislostí, hříchů, náboženské lhostejnosti a ničení rodinné lásky?! 

Modleme se k Pánu, pokud jsme slepí. Již od našeho stvoření dal Bůh nám tolik svobody, že můžeme říct Bohu - ne. Tuto svobodu Boží Syn velmi respektuje. Znal potřeby každého, koho potkal, ale vždy se ptal: „Co chceš, abych pro tebe udělal?“ I dnes se Ježíš ptá každého z nás: „Co chceš, abych pro tebe zrovna teď udělal?“ 

Prosme Krista s odvahou a důvěrou za naše obrácení, abychom měli oči otevřené pro Boží věci, abychom žili ve světle, zejména během této postní doby. Prosme za dnešní svět, který truchli a žije ve velkém strachu. Padněme na kolena a vyznejme jak uzdravený slepec z evangelia: Věřím, Pane! Ty jsi má moc a sila! Ježíši, důvěřuji Ti! 

Skončím slovy svatého Pavla z dnešního druhého čtení: „Žijte jako děti světla. Ovoce toho světla totiž záleží ve všestranné dobrotě, spravedlnosti a v životě podle pravdy. Zkoumejte, co se líbí Pánu, a nemějte žádnou účast v těch neplodných skutcích tmy; spíše je veřejně odsuzujte.“ (Ef. 5,8-10)

Amen.

Zpět