Farní kalendář

Nejbližší akce

Mapa farnosti

Kostely a kaple farností

Farnost Klášterec nad Orlicí

Klášterec nad Orlicí – farní kostel Nejsvětější Trojice

Pouť se zde koná osmou neděli po Velikonocích, posvícení třetí neděli v říjnu. Více informací je na samostatné stránce.





Klášterec nad Orlicí – hřbitovní kaple sv. Františka z Assisi

Původně byla vystavěna jako kostnice roku 1793. Oltář dala roku 1834 manželka kláštereckého sedláka a zároveň rychtáře Františka Kodytka č. 29 na své útraty opravit. Obraz na oltáři Angeli custodis daroval bývalý cooperátor v Jablonném P. V. Skalický. V roce 1884 byla kostnice přepažena a v její přední části byla zřízena kaple. Obraz na oltáři maloval Umlauf z Kyšperka. Pravidelné bohoslužby se zde nekonají, svátek sv. Františka z Assisi připadá na 4. říjen.


Pastviny–Vitanov – filiální kaple sv. Dominika

Soukromá kaple v horní části Pastvin s malou věžičkou a zvonem. Na zábradlí kůru se nachází nápis: "K poctě panenské Matky Ježíše Krista, Královny svatého růžence, nákladem Štěpána Štambaskýho, počestného panice a souseda Vitanovského, č. d. 88 a spolu též zbožnou snahou zdejších obyvatel vystavěná a zřízená jest kaple tato, léta Páně 1875." Pod ním na zadní zdi je pak napsáno: "Církevní svěcení zde vykonáno v roce milosti 8. srpna." Ve stejný den se tak zde slaví pouť i posvícení. Kapli byla udělena mešní licence, která se nachází ve farním archivu. Je z ní patrné zasvěcení kaple sv. Dominikovi. Bohoslužby jsou doprovázeny na harmonium. Pouť se zde slaví 8. srpna.










Pastviny – filiální kaple Panny Marie Růžencové u přehrady

Kaple není v majetku církve a bohoslužby se zde nekonají. Uvnitř se nachází část malého novogotického oltáře, ale už bez soch.










Pastviny – filiální kaple sv. Josefa

Jde o civilní obřadní síň ze 60. let 20. století, kam se přesunuly bohoslužby z Vitanova v letech 1999–2005. Pouť se zde slaví 19. března.



Jedlina – filiální kaple sv. Jana a Pavla

Malá kaplička u cesty procházející Jedlinou v horní části obce. Pouť se zde slaví předposlední neděli v červnu.









Bývalá farnost České Petrovice (nyní Klášterec nad Orlicí)

České Petrovice – filiální (bývalý farní) kostel sv. Petra a Pavla

Barokní kostel z let 1732–34. Jednolodní, obdélníkový s půlkruhově uzavřeným presbytářem, čtvercovou sakristií na jižní straně a hranolovou věží před západním průčelím. Stěny členěny segmentovými okny, presbytář klenut valeně s lunetami na pilastrech. Loď uzavřena zrcadlovým stropem s freskou Předání klíčů a Obrácení Šavlova, asi ze 3. čtvrtiny 18. století.


Barokní oltáře pocházejí ze 30. až 40. let 18. století. Hlavní oltář má formu Kalvárie, kde na hoře z obláčků stojí kříž, pod ním andílci s odznaky umučení, pod křížem koule a pod ní mitra s klíči, po stranách pak berla a dvojitý kříž. Sochy svatých apoštolů Petra a Pavla se nacházejí na brankách po stranách oltáře. Původní historická mřížka byla bohužel necitlivě odstraněna v roce 1999. Na zdi jsou sochy Panny Marie a sv. Josefa. Levý boční oltář Nanebevzetí Panny Marie s drobnými sochami od stejného autora, který vytvořil hlavní oltář, a obrazem od J. Umlaufa z r. 1893. Pravý boční oltář sv. Anny je ze stejné doby, ale od jiného řezbáře. Ikonograficky je velmi zajímavý – na perdele řezba Dušiček v očistci, v nástavci řezba Apoteózy sv. Jana Nepomuckého a obraz od J. Umlaufa z r. 1893. Kazatelna je barokní ze 40. let 18. století. 

Budova fary byla typickou stavbou vzniklou po josefínských reformách. Měla krásnou dvojitě lomennou střechu a za dob pana faráře Halíka prošla kompletní rekonstrukcí. Posledním farářem, který zde působil, byl kněz německé národnosti, P. Rudolf Kluge, který byl v roce 1946 odsunut do Německa. Dne 11. 2. 2012 fara bohužel zcela vyhořela a zůstaly jen základy – viz článek

Varhany jsou dvoumanuálový mechanický zásuvkový nástroj, který postavil Jan Jiří Španěl v roce 1792. V roce 1845 přepracoval varhany Georg Španěl a doplnil spojku. V roce 1856 provedl vnuk stavitele Georg Španěl generální opravu. Naposled nástroj opravoval J. Hubený v roce 1984. Varhany byly částečně opraveny varhanářem panem Červenkou (zejména oprava měchu) v roce 2019. Nyní hrají, i když by zasloužily důkladnější opravu. Současná dispozice je tato:

I. manuál (C–c3, 45 tónů) II. manuál (C–c3, 45 tónů) Pedál (C–a, 18 tónů)
Principál 8'
Gamba 8'
Quintaton 8'
Salicional 8'
Flétna dubois 4'
Oktava 4'
Superoktava 2'
Mixtura 2x
Copula 8'
Principál 4'
Copula 4'
Nassata 3'
Oktava 2'
Kvinta šumivá 2x

Manuálová spojka
Subbas 16'
Oktavbas 8'
Principalbas 8'
Cornettbas 2x


Čihák – filiální kaple sv. Anny

Kaple pochází z roku 1849 a byla vystavěna v pozdně empírovém slohu. Je obdélníková s půlkruhově uzavřeným presbytářem, hranolovou věží a plochým stropem. Zařízení pochází z doby výstavby. V letech 2018–2020 prošla celkovou rekonstrukcí a 26. 7. 2020 byla opět slavnostně otevřena a požehnána. Původně byla součástí farnosti České Petrovice. Pouť se zde slaví v neděli po svátku sv. Anny (26. 7.).










České Petrovice – filiální kaple Nanebevzetí Panny Marie na Adamu

O úmyslu a založení této kaple vypovídá pamětní destička v kapli, nápis na obrazovém sloupku i na samotném obrazu a obecní a farská kronika. Údaje jsou následující: Anton Bayer, místní obchodník z čp. 23 a člen hudební kapely onemocněl cestou z Brna těžkou nemocí nosu. V době nemoci viděl ve snu výjev slavného Zmrtvýchvstání. Po tomto snu si předsevzal postavit na Adamu sloupek s obrazem s tímto výjevem. Své předsevzetí splnil v roce 1801?. Na pamětní destičce stojí slova: "Jeho víra se naplnila a on se uzdravil!" Zpočátku stál obraz volně na sloupku. Obraz byl navštěvován věřícími zdejší obce. Proto toto místo obestavěl v r. 1821 se svolením majitele pozemku Josefa Schrollera dřevěnou kaplí. Tím byl obraz také chráněn před nepřízní počasí.

Na obraze je napsáno: Věnováno v r. 1821 Antonem Baierem z Českých Petrovic. V roce 1847 byla Antonem Baierem postavena kaple kamenná. Anton Baier zemřel v r. 1856 ve věku 76 let. V roce 1860 nechali obnovit oltář i obraz Josef Baier, Emanuel Baier - děti zakladatele a vnučka Anna Baier.

Malý dárek synovce zakladatele byla tabulka umístěná 3. července 1860: "Můj Bože buď k nám stále milostiv a milosrdný a zachovej našemu dílu přízeň, Ámen".

Další oprava byla na žádost hospodáře Josefa Schrollera provedena v roce 1886. Byl opraven oltář a křížová cesta (Johann Hermann). Další oprava byla provedena v r. 1912. Náklady byly hrazeny z obecního fondu a z darů šlechetných dobrodinců. 

Z vděčnosti a úcty ke Spasiteli nechala kapli opravit v r. 1927 Anna Lux a nechala původní obraz Zmrtvýchvstání nově namalovat. Na sloupku pod obrazem je k přečtení: "Původní obrazový sloupek ke slávě Zmrtvýchvstání postaven v roce 1821 Antonem Baierem České Petrovice." 

Kapli se také říkalo "Nosní kaple" podle zakladatele, který trpěl nepříjemnou nemocí nosu. Ke kapli bylo podle zvyku zakladatele pořádáno každý rok na Velikonoční pondělí a na svátek Nanebevzetí Panny Marie procesí. Na velikonoční pondělí vítala shůry od kaple přicházející procesí veselá hudba.


Farnost Kunvald v Čechách

Kunvald – farní kostel sv. Jiří

Kostel byl postavený r. 1606 nebo 1616 opodál staršího kostela ze 14. století. Roku 1746 byl barokně přestavěn a r. 1775 obnoven. V roce 1831 byla přistavěna přední část lodi s věží, která byla zvýšena v letech 1900–1901. Jde o prostý, pozdně barokní jednolodní kostel s trojboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží nad průčelím. Presbytář sklenut valeně s lunetami, loď plochostropá.



Nástěnné malby L. Nejedlého z N. Bydžova z r. 1891. Zařízení kostela je pozdně rokokové z poslední čtvrti 18. století. Hlavní oltář rámový, s pozdně barokními sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Vojtěcha, snad od A. Cyriáka ze Žamberka, který je autorem i bočních oltářů. Obraz sv. Jiří z r. 1783 od vídeňského ak. malíře J. Greippela. Kazatelna byla rokoková z r. 1783, která byla v devadesátých letech během rekonstrukce a "modernizace" z kostela bohužel vyhozena. Křížová cesta od J. Greippela pochází z let 1779–80. Řezby od Purgra z Grödenu pocházejí z roku 1883.

V roce 1992 byl nástroj pádem malíře do píšťaliště značně poškozen. Opravu prováděla firma Chorus Zdíkov, která se snažila nástroj přestavět na mechanickou trakturu. Po několika letech provozu jsou s varhanami stále potíže některé části nehrají. Pedál je v současné době odpojen a probíhají přípravné práce pro celkovou obnovu nástroje. Původní varhany (I/9) postavil Josef Streussel v roce 1763, další v roce 1834 rokytnický varhanář (pravděpodobně J. Španěl). Z něj se dochovala jen prospektová část varhanní skříně v zábradlí kůru. Současná dispozice je následující:

I. Manuál (C–f3, 54 tónů) II. Manuál (C–f3, 54 tónů) Pedál (C–d1, 27 tónů)
Principál 8'
Flauta dutá 8'
Kryt 8'
Gamba 8'
Salicional 8'
Octava 4'
Flauta 4'
Mixtura 2 2/3'

Spojky II/I, I/P, II/P
Kryt líbezný 8'
Roh kamzíkový 8'
Aeoline 8'
Flauta příčná 4'
Subbas 16'
Violon 16'
Cello 8'


Dolní Kunvald – filiální kaple Narození Panny Marie

Zděná kaple byla vystavěna v letech 1864–1865 na náklad několika obyvatel obce. Dne 8. 9. 1865 byl na kapli s velkou slávou zavěšen železný kříž a kaple byla zasvěcena Panně Marii. Současný zvon pochází z r. 1999 a byl pořízen z veřejné sbírky. Je vysoký 30 cm, široký 31 cm, váží 35 kg. Zvon je ozdoben reliéfem Panny Marie s nápisem „Ave Maria“.






Zaječiny – filiální kaple Panny Marie Růžencové

Zděná kaple pochází z konce 19. století. Mariánský oltářní obraz je dílem malíře Umlaufa z Letohradu. Zvon byl ulitý v Hradci Králové Karlem Vilémem Paulem. Je na něm latinský nápis: „Svatá Maria, pros za nás“.







Kunačice – filiální kaple u Hladové Vody

Kaple stojí v lese pod osadou Kunačice u pramene zvaného Hladová voda. Od r. 1823 v těch místech stál sloupek se soškou Panny Marie. Zakladatelem byl chalupník Jan Hötzel z Kunvaldu, který nazval sošku „Očišťování Panny Marie“.






Bubnov – filiální kaple u cesty

Malá kaple při hlavní komunikaci v Bubnově. Bližší informace ani údaj o zasvěcení nejsou k dispozici. Bohoslužby se zde nekonají.







Bubnov – filiální kaple na rozcestí

Malá kaple na rozcestí na konci Bubnova. Bližší informace ani údaj o zasvěcení nejsou k dispozici. Bohoslužby se zde nekonají.







Kunačice – filiální kaplička u cesty z Kunvaldu

Malá výklenková kaplička u cesty z Kunvaldu do Kunačic; bez známého zasvěcení. Uvnitř jsou obrázky a soška Panny Marie Lurdské.










Farnost Rokytnice v Orlických horách

Rokytnice v Orlických horách – farní kostel Všech svatých

Kostel byl postavený v barokním slohu v letech 1679–84 na místě staršího dřevěného kostela zničeného požárem. Stavitelem byl Johann Kriestes z Bystřice v Kladsku. V letech 1735–36 byl kostel zvětšen a byla přistavěna věž. Ve druhé polovině 19. století byl kostel renovován. Kostel je jednolodní s polygonálním presbytářem a s hranolovou věží s cibulovou bání. Zařízení pochází z konce 18. století. Rámový hlavní oltář pochází z roku 1794 se sochami od Josefa Steinera z Javornice a obrazem s motivem Uvedení Páně do chrámu. Boční oltáře pochází z 19. století, levý sv. Jana Nepomuckého, pravý sv. Anny. Křížová cesta z roku 1857 byla namalována p. Vorlíčkem z Jablonného nad Orlicí. Původní zvony byly zrekvírovány, na věži se nachází pouze provizorní zvon a další v sanktusníku. Slavnost výročí posvěcení kostela se zde slaví o poslední srpnové neděli, slavnost Všech svatých připadá na 1. listopad.

U kostela se nachází barokní fara z roku 1715.











Původní varhany pocházely od králických varhanářů z roku 1749 a roku 1814 byly rozšířeny rokytnickým varhanářem J. Španělem. Současné varhany pocházejí z krnovské firmy Rieger (op. 420). Jsou dvoumanuálové s mechanickou trakturou a kuželkovou vzdušnicí. Některé rejstříky jsou řešeny systémem tzv. extenzí, kdy jednu píšťalu využívá více rejstříků. Dispozice tak vypadá velkoryseji, ale celkový zvuk plena je slabší. Zachoval se cínový prospekt a ani dispozice nebyla v průběhu let měněna. V roce 2011 byla provedena jejich generální oprava. Současná dispozice je tato:

I. Manuál (C–f3, 54 tónů) II. Manuál (C–f3, 54 tónů) Pedál (C–d1, 27 tónů)
Bourdon 16'
Principál 8'
Rohrflöte 8'
Gamba 8'
Salicional 8'
Octave 4'
Gemshorn 4'
Dolce 4'
Cornet 3–4x
Mixtur 4x
Geigen principal 8'
Harmonieflöte 8'
Aeoline 8'
Vox celeste 8'
Octave 4'
Flöte 4'
Harmonia aetheria 3x

Manual coppel
Pedal coppel
Pevné kombinace
Crescendo
Subbas 16'
Violonbas 16'
Octavbas 8'
Cello 8'
Violon 4'


Rokytnice v Orlických horách – filiální kostel Nejsvětější Trojice

Kostel byl postavený Kryštofem Mauschwitzem původně jako protestantská modlitebna v goticko-renesančním slohu v letech 1600–03, v roce 1605 přistavěna věž. V letech 1721–34 zbarokizován, sakristie s kryptou přistavěna v roce 1821. Katolickým kostelem se stal v roce 1627 a do roku 1684 sloužil jako farní. Kostel je jednolodní s mohutnou věží na severní straně. 

Portálový hlavní oltář z poloviny 17. století je raně barokní s obrazem Nejsvětější Trojice, v 19. století přemalován. Kromě barokní kazatelny ostatní cenný mobiliář již v kostele chybí. Na věži se nacházely dva zvony, které byly za první světové války rekvírovány. Ve druhé polovině 20. století kostel značně zchátral a teprve v posledních letech je postupně opravován.

Varhany postavil rokytnický varhanář Jan Jiří Španěl kolem roku 1783. Jde o mechanický zásuvkový nástroj. V letech 2012–16 byly varhany restaurovány Janem Karlem ze Sázavy u Žďáru nad Sázavou. Současná dispozice je tato:


I. Manuál (C–c3, 45 tónů) Pedál (C–a, 18 tónů)
Portunal 8'
Copula 8'
Copula 4'
Principal 4'
Flöte dolce 4'
Octav 2'
Rauschquint
Subbas 16'
Octavbas 8'


Rokytnice v Orlických horách – filiální kaple sv. Anny

Barokní osmiboká kaple pochází z let 1722–23 a měla upomínat na roky neúrody a drahoty. Za císaře Josefa II. byla zrušena a sloužila jako seník. K její obnově došlo až roku 1852 a v devadesátých letech 20. století byla rekonstruována. Ve věži se nachází zvon. Bohoslužby se zde konají pouze v rámci Anenské pouti.







Panské Pole (Údolíčko) – filiální kaple Panny Marie Královny

Kaple postavena místními obyvateli v šedesátých letech 19. století. Na přelomu tisíciletí byla kompletně obnovena a následně pořízen nový zvon. Kaple je ve vlastnictví města Rokytnice v Orlických horách. Památka Panny Marie Královny se koná 22. srpna, mše svatá se zde slaví v rámci Anenské pouti.




















Rokytnice v Orlických horách (fara) – filiální kaple sv. Pavla

Kapli v prostoru rokytnické fary vysvětil v roce 2003 tehdejší královéhradecký biskup Mons. Dominik Duka OP. Byla zamýšlena jako místo bohoslužeb v zimním období. Sv. Pavla si připomínáme 29. června.





Rokytnice v Orlických horách – zámecká kaple sv. Petra a Pavla

Kaple je součástí zámku v Rokytnici a je v soukromém vlastnictví majitelů zámku. Její vznik se datuje kolem roku 1680 a ze stejné doby je i vybavení. Sv. Petra a Pavla si připomínáme 29. června.










Rokytnice v Orlických horách – filiální kaple sv. Antonína

Malá kaple u cesty směrem na Bartošovice. Bližší informace nejsou k dispozici. Bohoslužby se zde nekonají. Sv. Antonína si připomínáme 13. června.







Dolní Rokytnice – filiální kaple

Malá kaple při žluté turistické cestě na Žamberk. Bližší informace ani údaj o zasvěcení nejsou k dispozici. Bohoslužby se zde nekonají.








Bývalá farnost Pěčín (nyní Rokytnice v Orlických horách)

Pěčín – filiální (bývalý farní) kostel Narození sv. Jana Křtitele

Původní kostel je zmiňován již ve 14. století. Současný postaven v letech 1727–29 za hraběte Jana Václava Bubna z Litic stavitelem J. Kumpertem. Kostel je jednolodní, obdélníkový s hranolovou věží v západním průčelí. Zařízení pochází z doby výstavby, některé části mobiliáře (boční oltáře, oltářní obraz J. Umlaufa) pocházejí z 19. století. Na věži se nacházejí dva zvony. 

Posvícení se zde slaví první říjnovou neděli, slavnost Narození sv. Jana Křtitele připadá na 24. červen.

Zachovalá budova fary je v soukromém vlastnictví.












Varhany postavil Josef Paštika v roce 1907. Původně měly pneumatickou trakturu s barkerovou pákou, kterou v roce 1993 přestavěl J. Karel na mechanickou. Současná dispozice je tato:

I. Manuál (C–f3, 54 tónů) Pedál (C–d1, 27 tónů)
Principál 8'
Kryt 8'
Gamba 8'
Salicional 8'
Oktáva 4'
Roh 4'
Doublet 2 2/3' + 2'
Subbas 16'

Pedálová spojka


Pěčín – filiální kaple sv. Jana Nepomuckého

Malá kaple u cesty směrem na Javornici. Kaple je v soukromém vlastnictví a bohoslužby se zde nekonají. Sv. Jana Nepomuckého si připomínáme 16. května.








Bývalá farnost Říčky (nyní Rokytnice v Orlických horách)

Říčky – filiální (bývalý farní) kostel Nejsvětější Trojice

Pozdně barokní kostel byl vystavěn v letech 1790–92, před tím zde stála dřevěná kaple z roku 1787. Kostel je jednolodní, obdélníkový s hranolovou věží v západním průčelí a dvouramennou kruchtou. Zařízení pochází z doby výstavby a kombinuje lidové prvky s barokním a klasicistním stylem. Křížová cesta je z 19 století. Zachoval se pouze zvon v sanktusové věžičce.

Budova fary je opravena a patří neziskové organizaci.
















Varhany postavila firma Rieger z Krnova v roce 1913 jako svůj 1879. opus. Byla přitom využita původní varhanní skříň od J. Španěla z Rokytnice z roku 1796. Mají kuželkovou vzdušnici a pneumatickou trakturu. Již několik desetiletí jsou v havarijním stavu. Současná dispozice je tato:

I. Manuál (C–f3, 54 tónů) Pedál (C–d1, 27 tónů)
Principál 8'
Kryt 8'
Gamba 8'
Salicional 8'
Octav 4'
Flétna 4'
Dolce 4'
Rauschquinta 2x
Subbas 16'
Violon 8'

Oktávová spojka
Pedálová spojka
Pevné kombinace P-MF-F

Bývalá farnost Nebeská Rybná (nyní Rokytnice v Orlických horách)

Nebeská Rybná – filiální (bývalý farní) kostel sv. Filipa a Jakuba

Původní dřevěný kostelík byl z roku 1636. Kostel byl postavený v klasicistním slohu (v Orlických horách jako jediný) v letech 1846–57. Kostel je jednolodní s hranolovou věží v průčelí, které je zakončeno trojúhelníkovým štítem. Loď je plochostropá. Zařízení je pseudorenesanční ze 2. poloviny 19. století. Oltářní obraz sem byl přenesen z Rychnova nad Kněžnou. Levý boční oltář a křížová cesta pocházely z původního kostela. Obec byla před druhou světovou válkou hojně obydlená a i kostel je poměrně velký. Na věži je zachován jeden zvon. Ještě v šedesátých letech 20. století zde sídlil farář, který spravoval také sousední farnosti Říčky a Zdobnice. Poté ale kostel rychle zchátral, interiér byl částečně rozkraden a teprve v posledních letech dochází k jeho postupné obnově. Před kostelem stojí kamenné sochy sv. Filipa a Jakuba. Jejich svátek liturgicky slavíme 3. května.

Opravená budova fary je v soukromém vlastnictví.





Varhany postavil rokytnický varhanář Jiří Španěl nejml. v roce 1861. Jde o dvoumanuálový mechanický nástroj se zásuvkovou vzdušnicí. Již několik desetiletí jsou v havarijním stavu, částečně vlivem vandalského poškození a částečně také pádem části stropu. Dispozice varhan je tato:

I. Manuál (C–f3, 54 tónů) II. Manuál (C–f3, 54 tónů) Pedál (C–c1, 25 tónů)
Principál 8'
Quintatön 8'
Salicional 8'
Octava 4'
Dulc. Flaut 4'
Superoctav 2'
Progressiv 3x
Copula 8'
Gamba 8'
Copula 4'
Principal 4'

Manuálová spojka
Subbas 16'
Principalbas 8'
Octavbas 4'


Souvlastní – filiální kaple Panny Marie Královny

Kaple byla postavena ve 20. letech 20. století. Nachází se zde starší zvon sv. Martin. V roce 2016 byla kaple obnovena. Slouží jako bohoslužebné místo pro bývalou farnost Nebeská Rybná. Památku Panny Marie Královny si připomínáme 22. srpna.






Souvlastní – filiální kaple Panny Marie

Malá kaple vedle cesty směrem na Souvlastní. Bližší informace nejsou k dispozici. Bohoslužby se zde nekonají.










Bývalá farnost Kačerov (nyní Rokytnice v Orlických horách)

Kačerov – filiální (bývalý farní) kostel sv. Kateřiny Alexandrijské

První dřevěný kostel (kaple) stál v údolí (dnes kamenný kříž proti mlýnu) již před rokem 1556 (1449). Původní kaple je připomínána v roce 1626, následně byl postaven barokní dřevěný kostel na dnešním místě v letech 1683–84. Ten vyhořel po zásahu blesku v roce 1794.  Nový pozdně barokní kostel byl vystavěn v letech 1796–98 pravděpodobně A. Kermerem. Kostel je jednolodní s hranolovou věží v průčelí. Loď je plochostropá. Zařízení je pozdně barokní z konce 18. století. Zdejší kostel v okolí vnímán také jako poutní. Před druhou světovou válkou byl Kačerov hustě osídlen, nyní má tři stále obyvatele. Kolem kostela se nachází hřbitov, kolem nějž stály sochy z poloviny 19. století, dnes většinou zničené nebo rozkradené. Ve věži visí jeden zvon. V posledních letech probíhají postupné opravy kostela. Poutní slavnost sv. Kateřiny se v církvi slaví 25. listopadu.

Za kostelem přes místní komunikaci se nachází budova fary, která byla v 70. letech 20. století diletantsky přestavěna. Nyní je v dezolátním stavu a již není majetkem církve.








Varhany postavil místní mlynářský mistr a varhanář Wenzel Kunz st. v roce 1802. Jde o dvoumanuálový mechanický nástroj se zásuvkovou vzdušnicí, který byl ve své době vysoce ceněn. Dnes je bohužel již několik desetiletí v dezolátním stavu, část píšťalového fondu zcela chybí, část je poškozena nebo jen vysazena vedle varhan. Přibližná dispozice varhan je tato:

I. Manuál (C–c3, 45 tónů) II. Manuál (C–c3, 45 tónů) Pedál (C–a, 18 tónů)
Principal 8'
Portunál 8'
Principal 4'
Flétna min. 4'
Superoktáva 2'
Rausch 2x 1 1/2'
Mixtura 3x 1'
Cymbel 4x
Flétna maj. 8'
Gamba 8'
Salicional 8'
Copula 4'
Principal 4'
Flétna min. 4'
Subbas 16'
Oktávbas 8'
Quintbas 6'
Principal 4'


Kunčina Ves – filiální kaple sv. Anny

Novogotická kaple postavena v roce 1866. Jde o centrální stavbu na křížovém půdoryse s pětiboce uzavřeným presbytářem. Centrální část je zaklenuta žebrovou klenbou. Uvnitř se nachází nekompletní oltář s křížem a sochami Panny Marie a sv. Anny. V kapli je i kůr, ale bez varhan. Původně zde stály varhany Georga Spaniela ml. z roku 1867, ale po druhé světové válce se ztratily. Nyní je kaple ve vlastnictví obce Zdobnice. Památku sv. Anny slavíme 26. července.












Kačerov – filiální kaple Panny Marie

Malá kaple vedle cesty směrem na Uhřínov pochází z roku 1858. Bližší informace nejsou k dispozici. Bohoslužby se zde nekonají.








Bývalá farnost Zdobnice (nyní Rokytnice v Orlických horách)

Zdobnice – filiální (bývalý farní) kostel Krista Dobrého Pastýře

Klasicistní kostel postavil v letech 1788–89 zedník J. Schubert. Kostel je jednolodní s hranolovou věží v průčelí. Loď je plochostropá, v její západní části se nachází trojramenná kruchta. Zařízení je klasicistní z doby výstavby, některé části mobiliáře jsou novogotické z let 1860–63, stejně jako boční oltáře z let 1857 a 1867 s obrazy Ad. Russe. Zvony se z důvodu válečné rekvizice nedochovaly. Ve druhé polovině 20. století kostel zchátral a pro zajištění oprav jej v uplynulých letech převzala obec Zdobnice. Od té doby je kostel postupně obnovován.

Posvícení se zde slaví 22. listopadu (kostel byl posvěcen 22. 11. 1789) a poutní slavnost o čtvrté neděli velikonoční.

Budova fary před kostelem je v dezolátním stavu a je v soukromém vlastnictví.
















Varhany postavil pravděpodobně králický varhanář K. Welzel v roce 1789. Jde o dvoumanuálový mechanický nástroj se zásuvkovou vzdušnicí, který má však oproti zvyklostem přehozené manuály. V letech 1848, 1873 a 1927 byla upravována dispozice v duchu doby (J. Španěl, A. Španěl, V. Poláček). Dnes je bohužel již několik desetiletí v dezolátním stavu. Dispozice varhan je tato:

I. Manuál (C–c3, 45 tónů) II. Manuál (C–c3, 45 tónů) Pedál (C–a, 18 tónů)
Principal 8'
Flöte 8'
Kvintadena 8'
Gamba 8'
Salicional 8'
Aeolina 8'
Oktáva 4'
Fugara 4'
Quinta 2 2/3'
Superoktáva 2'
Flétna lesní 2'
Mixtura 1 2/3'
Princ. houslový 8'
Copula 8'
Copula 4'
Nasard flöte 2 2/3'
Superoktáva 2'
Cymbál 3x

Manuálová spojka
Subbas 16'
Oktávbas 8'
Cello 8'
Principalbas 4'
Quinta 2 2/3'
Superoktávbas 2'


Kunštátská kaple – filiální kaple Navštívení Panny Marie

Postavena na hřebeni Orlických hor v letech 1670–71. Původně byla barokní, přestavována v letech 1831 a 1869. Je kruhovitého půdorysu s kuželovou střechou. Uvnitř torzo původního vybavení a socha Piety z roku 1671. Svátek Navštívení Panny Marie si připomínáme 31. května (původně 2. července) a bohoslužba se zde koná o svátku sv. Cyrila a Metoděje.





Zdobnice – filiální kaple sv. Anny (s křížovou cestou)

Malá kaple vedle cesty směrem na Říčky. Vedle kaple jsou kamenná zastavení křížové cesty. Kaple je v majetku obce Zdobnice a v posledních letech byla kompletně obnovena. Bohoslužby se zde nekonají. Památka sv. Anny je 26. července.








Zdobnice – filiální kaple Panny Marie Pomocné se studánkou

Kaple zřejmě pochází ze 16. století. Zprvu jen obraz vztyčený u studánky s léčivou vodou, s votivními obrazy na okolních stromech. Na počátku 20. století byla kaple přestavěna a opravena a 3. října 1909 byla vysvěcena. Nyní se nachází ve špatném stavebně technickém stavu. Pozemek s kaplí patří Lesům ČR. Bohoslužby se zde nekonají. Památka Panny Marie, Matky ustavičné pomoci připadá na 27. červen.

Zdobnice – filiální kaple sv. Anny

Malá kaple poblíž centra obce blízko začátku vleku Swoboda. Otevřená, prázdná, ve stropě je díra, ve špatném stavebně technickém stavu. Kaple je jako dřevěná zakreslena již na mapě Stabilního katastru z roku 1840. Pozemek s kaplí patří Lesům ČR. Bohoslužby se zde nekonají, liturgicky se sv. Anna připomíná 26. července.






Na území našich farností se nacházelo také několik kaplí, které již v průběhu let zanikly. Nabízíme odkaz na přehled a informace o nich: Kunvald, Rokytnice v Orlických horách a Zdobnice.