Slavnost Seslání Ducha svatého – 31. 5. 2020
P. Mirosław Piotr Fąs MSF
(promluva pro farníky během epidemie koronaviru a omezení veřejných bohoslužeb)
Drazí bratři a sestry!
Je zvykem umístit na Letnice do kostela břízu. Pohled na břízu s množstvím lístků nám má připomenout, že tyto listy jsou jako všechna dobrodiní, kterých se nám v životě dostává od Ducha svatého. Sedm darů Ducha umíme vyjmenovat (moudrost, rozum, rada, síla, umění, zbožnost a bázeň Boží), ale stejně si máme připomenout milosti, projevy lásky, požehnání, kterými nás Duch svatý obdarovává.
Sesláním Ducha svatého se zrodila církev. Co je církev? Kardinál John Newman přirovnal církev k vitráži. Kdo se dívá na vitrážové okno zvenčí, čili ze světla do tmy, vidí jen obrysy okna. Krásu okna, barvy, postavy, umělecké ztvárnění a zručnost mistrů nevidí. Kdo chce vidět krásu vitráže, musí vejít dovnitř. Když se dívá z tmy na vitráž směrem ke světlu, vidí její krásu. Tímto přirovnáním si připomínáme, že Duch svatý je tím Světlem, ve kterém můžeme správně chápat církev. Musíme vejít dovnitř církve, být jejím dobrým a bezhříšným členem, být Božím dítětem, abychom viděli krásu církve. Kdo se dívá na církev očima zvenčí a bez Ducha, jen jako na lidský prvek, nemůže církev vidět správně.
Metropolita Ignác z Latakie vyjádřil to slovy: „V církvi bez Ducha je – Bůh daleko, Kristus minulostí, evangelium mrtvou literou, církev pouze organizací, úřad vládnutím, činnost propagandou, kult oživováním vzpomínek a křesťanské chování morálkou nesvobodných lidí." Sv. Robert Bellarmino napsal takovou definici církve: „Církev je společenstvím lidí, kteří jsou sjednoceni ve vyznávání katolické víry a účastní se stejných svátosti, dávají se vést k tomu stanovenými pastýři a především nástupcem Petra, apoštola – biskupem Říma a celého světa."
Drazí v Kristu!
Při těchto slovech si uvědomujeme jak je významný okamžik založení Církve. Založení církve se nestalo najednou, ale Ježíš ji zakládal postupně, ani přijetí Ducha svatého není jednorázovou záležitostí. Duch svatý bude řídit církev až do konce časů. Duch svatý řídil apoštoly a tentýž Duch svatý koná a chce jednat i skrze nás. Abychom mohli poslouchat Boží hlas v nás, a také v učitelském úřadě církve musíme žít bez hříchů. Duch svatý není cosi statického, ale naopak, Duch svatý je Někdo živý, dynamický. On nás vybízí, abychom budovali klid, šířili lásku, dávali naději, léčili rány po hříších. Učí nás znovu a znovu se modlit, hovořit s Bohem. Ale také se chce modlit v nás. Ve vztahu k bližním Duch svatý působí, že jsme ochotní, upřímní, spravedliví… V těchto skutcích nás On vede a podporuje. Je správné, že nechceme mlčet, ale z hloubi svého srdce nahlas voláme: „Přijď, Duchu svatý, a naplň nás svými dary!"
Svatý papež Jan XXIII., když se před smrtí loučil s biskupem, který ho učil angličtinu, řekl: „Odcházím tam, kde existuje pouze jedna řeč, řeč lásky."
Ať i nás řídí Duch svatý, ať nás vede k cíli, kde budeme věčně žít Láskou. Poděkujme dnes Duchu svatému za Jeho dary.
Amen.